Stromosad

15/08/2026

Parkoviště nemusí být betonová poušť! 🌳🚗

Zapátrejte v paměti a zkusite si prosím vybavit jak vypadají stromy na běžném parkovišti. Většinou jde o pár polosuchých stromků, které sotva přežívají v betonovém vězení, natož aby poskytly stín pro automobil.

Důvod je prostý: stromy se tam často berou jen jako dočasná dekorace zasazená do malé díry v moři betonu, zatímco voda stéká do kanalizace. V posledních letech však probíhá doslova revoluce v přístupu k navrhování městské zelené infrastruktury.

Před 5 lety jsme měli možnost spolupracovat na projektu obnovy povrchu menšího parkoviště. Původně projekt totiž stromy vynechal, zdálo se, že na ně není místo. Je pravda, že stromy potřebují minimální prokořenitelný prostor, který je schopen zásobovat jejich kořeny vodou a vzduchem. Ale co dělat tam, kde nemáme k dispozici otevřený terén? Můžeme jim vystavět "podzemní útočiště"!

Jednou z metod, jak to udělat, je metoda strukturálních substrátů rozpracovaná ve Stockholmu a následně rozšířena do celé Evropy. Zjednodušeně řečeno, trik spočívá v tom, že stromům vytvoříme z kameniva, biouhlu a kompostu takový prostor, který je hutnitelný, ale zároveň propustný pro vodu a vzduch a tím i samotné kořeny stromu.

Je to samozřejmě složitější na realizaci, je potřeba pečlivě posoudit a navrhnout u takového podzemního rezervoáru přítok i odtok vody. Zohlednit je třeba okolní rostlý terén a nakonec samozřejmě situaci přizpůsobit vhodné druhy stromů. V tomto konkrétním případě například odtok nebyl potřeba, protože parkoviště leží na štěrkopíscích bývalého koryta řeky Olzy a jako strom byl vybrán speciální kultivar Olše.

Pro projekt jsme spolu se zahradní projektantkou navrhli skladby jednotlivých vrstev substrátu, stromy i trvalky a následně jsem měl ještě technický dozor při realizaci. Myslím, že po pěti letech lze konstatovat, že parkoviště plní svou roli výborně. Stromy rostou, voda putuje ke kořenům. Přerušení obrubníku, které jim přivádí vodu, funguje i jako chodníček a lidé tak nepoškozují trvalky. Ty celému místu dodávají krásu malého měřítka.

Jako třešničku na závěr je třeba uvést, že úprava parkoviště přinesla nejen novou zeleň tam, kde předtím žádná nebyla, ale přibylo i parkovacích míst. Povedlo se nám dokázat, že i v „betonové džungli“ může zeleň prosperovat, když jí k tomu dáte správné podmínky. A jak vypadá to vaše parkoviště?

07/08/2026

Institut památných stromů představuje síť stromů, které někdo považoval za zajímavé a dal návrh na jejich vyhlášení a někdo další toto potvrdil a vyhlásil je. Už dávno mi bylo jasné, že toto je úžasný travelguide a že chci za nimi cestovat a poznat je klidně všechny. Nikdy na to pořádně nebyl čas.

Teď Jarek zorganizoval Arbotour. Cesta bicyklem dává možnost vnímat na plno i kontext, ve kterém tyto stromy rostou. V tom kontextu je krajina, běžné stromy a také lidé a jejich obydlí.

Opravdu úžasná dovolená, ve které se dostávám do svých stromových začátků, ale přitom jsem vybaven v průběhu let nabytými znalostmi a novými technologiemi. A také možností to všechno probírat s arboristickou legendou.

A jelikož tato legenda se v posledních letech vypracovala i jako slušný video producent, chcete-li youtuber, tak se můžete podívat na sestříhaný záznam z dosavadní cesty..

ArboTour 2026 - Den 1.
https://youtu.be/SzeXkuTv7R0

ArboTour 2026 - Den 2.
https://youtu.be/d46B3AXFQCk

ArboTour 2026 - Den 3.
https://youtu.be/6KQKRLPRAWU

4. den jsme zakončili na statku Kottových, kteří kombinují arboristiku na nejnovější úrovní a tradiční hospodaření v úžasné krajině Vysočiny.

Třetí den ArboTour 2026 začal improvizovanou snídaní z balíčku míst...

26/06/2026

I v těchto vedrech se dá pracovat. Tento ořešák potřeboval kontrolu vazeb a další mírnou redukci.
Jeho koruna je lepší než kancelář s klimatizací. Když k tomu dostanete ještě chlazený drink, je zážitek dokonalý.

05/11/2025

Uvědomil jsem si, že na svém profilu mám spoustu příspěvků o stromech a o krajině. Chybí mi tady ale zmínka o zvláštním bonbónku v rámci našeho oboru.

Tím bonbónkem jsou popínavky. Dřeviny, které někdy šplhají po jiných dřevinách a jindy zvláštním způsobem propojují obor stavební a ten zahradnický.

Je přece velký rozdíl, jestli je strom nahý nebo je oblečený do sukně z břečťanu. Nabízí se spousta otázek. Je to dobře pro strom? Mohlo by se zdát, že to strom utlačuje, ale třeba takový ořech často praskne, když má holý kmen a svítí na něj jarní slunce, říká se tomu „mrazová kýla“. Popínavka jej může této pohromy ušetřit. A navíc hezky vypadá. Ale když je jí moc, může být pro strom přítěží. Nejen váhou, některé popínavky mohou větve stromu škrtit, některé mohou zakořenit v nějakém defektu a zhoršit jej atd.

Lidé si také všimli, že popínavky mohou dobře porůst různé stavby. Tak jako u toho ořechu, mohou fasádu chránit. Na druhou stranu, pokud nejsou dobře navržené a udržované, mohou stavební konstrukce poškozovat.

Z estetického hlediska jsem dospěl k tomu, že zejména na moderních stavbách se bez popínavých roslin málo kdy obejdeme. Když zabrousíme do teorie architektury, zjistíme, že moderní stavby se svými fasádami bez ornamentů často postrádají nějakou strukturu ve středním měřítku. Ta je potřeba, pokud stavba nemá působit příliš stroze. Popínavka coby perfektní rostlinný fraktál může z takových holých stěn udělat milou záležitost.

Architekti si to často uvědomují a často dávají popínavky na vizualizace. Ty se pak ne vždy podaří zrealizovat. Z různých důvodů. Pozoruji, že častým důvodem je malá znalost odlišností mezí popínavými rostlinami. Pro mnoho lidí jsou popínavky jedna jako druhá, prostě nějaký břečťan, přitom nic není víc vzdáleného realitě.
Různé popínavky vyvinuly evolučně zcela odlišné strategie jak porůst oporu a můžeme je rozdělit na:
• vzpěrné
• ovíjivé
• s adventivními kořeny
• úponkaté
• úponkaté s lepivými terčíky

Toto rozdělení do značné míry rámuje jejich použití. Zároveň je potřeba znát v detailu jednotlivé druhy a odrůdy, pokud máme zhodnotit, zda daná konstrukce rostlinu dlouhodobě unese. V optimálním případě by popínavka totiž neměla být dočasnou dekorací, ale měla by mít stejnou životnost jako fasádní kryt. Vždy je také nezbytné zohlednit nutnou údržbu.

Tímto příspěvkem jsem chtěl vysvětlit, že v rámci arboristiky jsem se hodně věnoval i popínavkám a jsem schopen je zahrnout do mých konzultací, ať už jde o strom, plot či fasádu. Je jistým paradoxem, že ačkoliv ovocné stromy tvoří většinu mé práce, nemám zkušenost s královskou disciplínou popínavek, kdy jsou ovocné stromy vedeny jako špalír u fasády. Je to dáno hlavně tím, že ovocné stromy vytvarované do plochy vyžadují intenzivní tj. častý tvarovací řez. Nicméně neodsuzuji to a obdivuji co dokázal Dr. Dohnálek kdysi a nyní třeba různí autoři na fasádách v Rakousku.