02/10/2026
Pomaličku končí rekonstrukce knihovny u Sýkorova mostu. Byla to pro nás zajímavá a kreativní práce, nejvíce jsme se výtvarně vyřádili v EDUKAČNÍM CENTRU.
Koncepce interiéru edukačního centra je na pomezí architektury a výtvarného díla.
Podstatou návrhu interiéru edukačního centra je setření hranic mezi utilitární stavbou, prostorovým reliéfem a trojrozměrnou kresbou. Prostor je koncipován jako fyzický dialog mezi světem vidících a nevidomých, kde vizuální estetika a haptická přístupnost splývají v jeden neoddělitelný celek.
Metafora vnímání (Zlaté slunce):
Ústředním sémantickým prvkem převýšeného prostoru je zlatý půlkruhový reliéf s asymetrickým černým bodem.
Je to metafora hranic lidského vnímání – ztělesňuje tu část fyzického světa, kterou nevidomí nevidí, a zároveň připomíná, že my vidoucí nedokážeme plně nahlédnout do světa jejich.
Prostorová 3D kresba a redukce:
Interiéru dominuje čistá geometrie a absolutní kontrast, vědomě odkazující na prostorové kresby Stanislava Kolíbala a reduktivní čistotu Michala Škody.
Výrazné černé lemování světlých překližkových hmot (schodiště, podesty) funguje jako přesná fyzická linka vytažená do prostoru, která dává interiéru až charakter ukázněného architektonického modelu.
Funkční kontrast:
Tato výtvarná redukce má zásadní ergonomický význam. Černé kontrastní linie na světlém pozadí neslouží jen oku, ale fungují jako klíčové navigační majáky pro slabozraké návštěvníky vnímající zbytkové světlo, kterým pomáhají definovat hrany, hloubku a bezpečně se orientovat.
Haptická architektura:
Inkluze zde není řešena dodatečnými a rušivými kompenzačními pomůckami, ale je vetkána přímo do truhlářského detailu.
Příkladem je vestavěná věšáková stěna, kde má každý vertikální panel unikátní vyfrézovanou 3D strukturu – střídání horizontálních drážek a kruhových prohlubní.
Nevidomý návštěvník si tak může své místo identifikovat čistě hmatem, což mu poskytuje vysokou míru samostatnosti.
Esencí tohoto interiéru je fakt, že bezbariérovost a inkluze se zde staly hlavním generátorem umělecké a architektonické formy. Funkce je zde povýšena na umění, které komunikuje s návštěvníkem na mnoha úrovních vnímání.
Návštěvník se stává součástí reliéfu, pohybuje se v samotném prostorovém objektu vytvořeném 3D kresbou a vymezeném rovinami obvodových stěn.